Byla hodinka do startu ženského závodu finále Českého poháru MTB cross-country. Holky už ladily poslední detaily a rozjížděly svoje nohy na blížící se závodní intenzitu, ale jedna z adeptek na podiové umístění byla stále v civilu a ten předstartovní cvrkot jen s lehkým smutkem v oku zpovzdálí sledovala. Tou, která se do první lajny na startu kategorie žen elite v Touškově nepostavila, ač by jí k tomu její výkonnost opravňovala, byla Terka Tvarůžková. Využily jsme tedy ten čas a Terka mi povyprávěla, co se vlastně přihodilo a proč ji dnes ve žluto-černých barvách na trati neuvidíme...
"Především musím říct, že mě to hodně mrzí, že nemůžu závodit. Moc jsem se na podzim těšila, protože to jsou takové ty závody za odměnu. To nejdůležitější už bývá za námi a člověk si to tak nějak víc užívá, jezdí pod menším tlakem a je to prostě na pohodu. A navíc tady v Touškově je hodně hezká a taková hravá trať, tak na tu jsem se hodně těšila. Možná nejvíc z celého poháru... Ale bohužel, to už neovlivním. A jsem ráda, že můžu tady holkám alespoň zafandit."
Proč tedy vlastně nestartuješ? Všichni víme, že na mistrovství světa v Itálii jsi měla nepříjemný pád a závod jsi dokončila v bolestech. Je tedy tohle příčina tvé dnešní absence na startu?
"Ano, je to tak. Ve Val di Sole jsem spadla v prvním kole a narazila jsem si loket a nemohla jsem pořádně držet řídítka. No a z toho pak pramenily další moje problémy na trati, kdy jsem měla ještě několik pádů. Když jsem pak dojela do cíle, tak jsem zjistila, že se mi špatně dýchá a měla jsem velké bolesti v oblasti žeber. Vyšetření doma pak ukázalo, že mám ta žebra naražená a natažený celý prsní sval. Celé je to velmi bolestivé a nedovoluje mi to jít do žádných intenzit a tedy ani závodit. Vše potřebuje klid a čas..."
Tak v jaké fázi teď jsi? Můžeš už alespoň lehce trénovat nebo zatím jen odpočíváš?
"No, já jsem teď v takové fázi, že doma nevědí co se mnou (smích). Situace je taková, že já teď nemůžu ani moc chodit, ani cvičit, ani jezdit na kole. Nemůžu vlastně dělat vůbec nic a to je pak se mnou k nevydržení. To mě opravdu nebaví. Ale bohužel na ta žebra asi nic jiného neplatí, než klid. Prognóza je odpočívat a počkat, až se to uklidní. A tak alespoň doufám, že pak třeba ještě nějaké závody stihnu..."
Blíží se cyklokrosová sezona a tak pokud by to tvůj zdravotní stav dovoloval, počítáš, že bys ji absolvovala?
"Popravdě, cyklokros není úplně moje srdcovka. Už jsem to probírala i s šéfem klubu a ráda bych objela jen třeba dva, tři závody, když bude slušné počasí. Ta zima mi opravdu nedělá dobře a není to nic pro mě. S cyklokrosem tedy počítám spíš jako se zpestřením přípravy na léto..."
Jak by tedy tvoje příprava na příští rok měla ideálně vypadat? Počítáš s obdobným modelem jako vloni, kdy jsi jaro a první závody absolvovala v Turecku?
"Myslím, že ano. Určitě bych ráda stihla v zimě nějaké běžky a pak klasicky v prosinci soustředění nejspíš s národním týmem na Mallorce a pak také ještě v lednu. Turecko se vloni hodně osvědčilo a do programu skvěle zapadá, protože jsou tam i první závody. Navíc příští rok budou i světové poháry a všechno dřív, takže člověk se i dobře rozzávodí a nepůjde do prvních důležitých startů po zimě tak ztuhlý. Tak pokud to půjde, tak bych to ráda zopakovala."
A když se tedy ještě společně ohlédneme za tou letošní sezonou, která pro tebe možná končí dřív než jsi chtěla a plánovala, tak jak ji hodnotíš jako celek?
"Já bych to nazvala doslova horskou dráhou! Buď jsem na tom byla hodně dobře a dařilo se mi anebo jsem spadla úplně dolů a vůbec to nešlo. Nic mezi. Těch zdravotních problémů bylo letos strašně moc. A to i když jsem se tomu snažila jakkoliv předcházet. Na tom bych chtěla do budoucna co nejvíc zapracovat. Ale jinak pokud bych brala tuhle sezonu jako neúspěšnou, tak jenom z těch zdravotních důvodů. Jinak si myslím, že mistrovství republiky a mistrovství Evropy, že bylo fajn a výsledky byly opravdu dobré."
Tvoje výsledky mají ještě o to větší hodnotu, že ty jsi v elitní ženské kategorii první rok. V mezinárodních závodech jsi tedy, díky bodům ve světovém žebříčku, které jsi si vyjela v Turecku, stála v předních řadách po boku těch největších hvězd ženského mountainbikingu. Tak jak to na tebe zapůsobilo?
"No musím říct, že když nás v úvodu sezony stavěli na start podle nového rankingu a já šla do první řady, nebyla jsem na to vůbec připravená. Vůbec jsem nevěděla, co tam vlastně dělám. Potom nám dali starý ranking, jaký byl před covidem a jela jsem zezadu. Nejdřív jsem byla ráda a taková klidnější a třeba v NMNM je i dobrá zaváděčka, kde se dá předjíždět i zezadu, takže to ani tak nevadilo. Ale s postupující sezonu mi to začalo vadit. A když jsem pak na Evropě stála zase vpředu, tak jsem cítila, že tam už s těma holkama můžu být. Takže určitě je to hodně o zkušenostech a věřím, že to s postupujícím časem bude lepší a lepší."
To si samozřejmě přejeme i my a Terce přejeme hlavně brzké uzdravení a návrat do terénu!
V Touškově vyslechla a zapsala: Martina Slavíčková
